Historie
Domova odpočinku ve stáří v Krabčicích

 

Václav_ŠubertHistorie domova v Krabčicích je nedílně spjata s osobou evangelického faráře Václava Šuberta. Šubert byl povolán do Krabčic jako kazatel v roce 1862 a působil zde do roku 1872, kdy se farářského místa vzdal kvůli řízení dívčího vzdělávacího ústavu (u jehož zrodu stál) a na sboru zůstal jako druhý farář.

Jak to všechno začalo

7. května 1864 se začala v Krabčicích vyučovat nedělní škola a vznikl nápad na vybudování opatrovny pro děti. Zpočátku měla opatrovna sloužit pouze po čas žní, postupně se její činnost rozšířila na celý rok. Za účelem zřízení opatrovny byla zakoupena budova někdejšího evangelického kostela, kde se v té době provozoval hostinec s tančírnou. Dům byl zakoupen a upraven na opatrovnu a 1. listopadu 1864 uveden do provozu. V době svého začátku bylo v opatrovně 35 žáků z nichž 4 byli mladší šesti let.

000131

Chovankami opatrovny se postupem času stávalo stále více dívek z evangelických rodin z blízkého i vzdálenějšího okolí, které navštěvovaly místní církevní školu. Se záměrem spojit domácí řád opatrovny se školním vyučováním se Šubert rozhodl vybudovat v Krabčicích vlastní školu

000132

1. listopadu 1866 byla tato škola otevřena v budově opatrovny, která ještě několik let fungovala souběžně se školou a po té zanikla. Důvěra k ústavu v Krabčicích rostla a zanedlouho bylo potřeba vybudovat novou vhodnější budovu. A tak byla roku 1869 postavena budova tzv. starého ústavu (budova č. p. 24). 
Avšak i tato budova přestala svou kapacitou po čase stačit a tak začal Šubert na jaře roku 1875 budovat na svém poli mezi Krabčicemi a Rovným novou budovu a na konci října téhož roku se do této budovy i s chovankami ústavu přestěhoval. Budova tedy byla postavena za neuvěřitelných osm měsíců a byla financována především americkou misií, která ve prospěch Krabčického ústavu pořádala v USA sbírky.

Počet chovanek do Šubertovy smrti v roce 1885 byl 400. Do roku 1897 vrostl počet chovanek na 700. 

Válečná léta a nástup totality

Ústav byl poprvé uzavřen po vypuknutí první světové války. Mezi válkami sloužil ústav svému původnímu účelu pod vedením manželů Novotných. Po vpádu nacistů na čas sloužil jako gymnázium berlínských studentek.

Po válce se církev rozhodla přebudovat zchátralé budovy ústavu na Domov odpočinku ve stáří. Domov byl slavnostně opraven a otevřen v roce 1952. Krátce poté, v roce 1959 byl Domov církvi odebrán.

Novodobá historie pod vlajkou obnovené Diakonie

Teprve v roce 1991 se Krabčický Domov vrátil zpět do rukou církve a její Diakonie. Novodobá historie Domova je spjata s osobou faráře Miroslava Erdingera, který zde byl prvním polistopadovým ředitelem. Miroslav Erdinger dokázal pro Krabčice ve letech 1991 – 2005 získat obdivuhodné množství finančních prostředků ze kterých byly postupně rekonstruovány jednotlivé budovy Domova. Dosáhl také celkové profesionalizace všech odvětví činnosti střediska a v neposlední řadě se zasloužil o to, že zaměstnanci střediska vnímají lidský vztah ke klientům jako přirozenou součást své profese.

Zpět: kapitola O NÁS

Pomozte nám zvládnout karanténu