Věra Kulasová (10.10. 1955)

IMG_7112IMG_2995IMG_20151128_182638IMG_0066IMG_8112Věra Kulasová, ekonomka

V sobotu 3. 7. 2021 nečekaně zemřela dlouholetá spolupracovnice a významná osobnost ve formování Diakonické práce střediska v Krabčicích Věra Kulasová. Byla oporou v oblasti ekonomické správy střediska, desítky let se aktivně podílela na řízení střediska, byla zástupkyní ředitele, členkou správní rady a aktivně zastupovala středisko mimo jiné i v pozici prokuristky společnosti EVAKO s.r.o. Zhodnotila svou předchozí zkušenost správkyně bytového družstva do jistoty a neotřelých řešení při rozvoji práce Diakonie v Krabčicích. Její přístup a postoje významně ovlivnily každého kdo s ní spolupracoval, mohl se spolehnout na ochotu pomoci, podporu a hledání řešení, neuvěřitelnou studnici znalostí a široký rozhled.

Udržovala si velmi těsnou vazbu s klienty Domova, svého času připravovala hudební program, neboť byla skvělou zpěvačkou. Patřila mezi organizátory všech hudebních vystoupení, které jsme do společenského života Domova připravovali. Spokojenost klientů, byla pro ní zásadním parametrem při koncepčních a strategických rozhodnutích. Lidé se na ní obraceli jak s podněty ke změně, které nikdy nespadly pod stůl, tak i s poděkováním a spokojeností. Vždy si našla na každého příchozího čas. Svou práci odložila a pracovala klidně do pozdních večeních hodin, ale nikdy nikoho neodmítla z důvodu zaneprázdněnosti. 

Věry náhlý odchod nás všechny velmi zasáhl, ano mnohému jsme se již naučili, abychom se mohli zastoupit, často nám sama připomínala: "... každý jsme nahraditelný...", v tomto s ní nesouhlasíme. Formát osobnosti Věry, její charisma, síla, šarm, jistota a nadhled, nám budou chybět. Budou nám chybět její otazky i otevřené dveře... mnoho dalších nepopsatelného kým Věra pro nás byla, nám bude chybět.

Přestože nemáme moc nad životem a smrtí, usilujeme o to zvratit bezvychodnou situaci, hledáme lék, cokoliv co by pomohlo tuto situaci změnit, nezbývá nám však než tuto konečnost přijmout. Provázejí nás vzpomínky a vděčnost za společný čas, který nám byl dán. Myslíme na zarmoucenou rodinu.